Web 2.0 ve vzdělávání – předběžný průzkum využití

Prostředí průzkumu

Průzkum proběhl na workshopu „Web 2.0 ve vzdělávání“ v rámci národní konference POŠKOLE 2007, Sedmihorky, 27. dubna 2007. Účast na workshopu i v anketě byla zcela dobrovolná, workshop se konal v posledním bloku, těsně před koncem konference.

Při závěrečném průzkumu odpovědělo celkem 8 účastníků, z toho 3 byli z vysoké školy, 3 gymnáziální učitelé, 1 z vrcholné instituce státní správy (MŠMT) a 1 novinář a konzultant „na volné noze“. Někteří účastníci neodpověděli kvůli nedostatku času.

Výsledky

Přestože výsledky nelze vzhledem k malému a nereprezentativnímu vzorku v žádném případě pokládat za směrodatné, naznačují nicméně, že Web 2.0 si cestu do českých škol hledá zatím poměrně nesměle.

Současný stav

V odpovědích na otázku Máte předchozí zkušenosti s Web 2.0 službami? Pokud ano, se kterými? byly nejčastěji zmiňovány služby Google (Docs & Spreadsheets, ale i Maps, celkem 5x), v závěsu pak YouTube (2x) a jednotlivě del.icio.us, Digg, Ajax13.com a blogy.

Ve výuce přitom služby používá zhruba stejně respondentů jako v praktickém životě (celkově však málo) – jeden a jeden, přičemž jeden další je používá v obou situacích.

Mezi nejoblíbenější aplikace/služby Web 2.0 patří Google Docs & Spreadsheets, Maps, GMail, a technologie RSS a Podcasts.

SWOT analýza

Za silné stránky Web 2.0 ve vzdělávání považují respondenti jejich dostupnost kdekoli, velký potenciál, široké spektrum, stálý vývoj, to, že je studenti používají, fakt, že vše je outsourcováno a není třeba instalace a konečně sdílení.

Mezi slabé stránky naopak podle odpovědí patří HW náročnost, nutnost rychlého připojení, totální závislost na internetu ( zvláště na rychlosti), fakt, že vše závisí na někom jiném, přítomnost reklamy, možné problémy s bezpečností, absence garancí. Použitelnost ve výuce omezuje skutečnost, že učitelé služby neznají.

Konečně, jaké příležitosti vidí respondenti v nasazení Web 2.0 ve výuce? Dává možnost neutopit se v informacích, je neotřelý a přirozený pro N-Generation, dají se zde sdílet výukové zdroje, zapojí se žáci i učitelé. Naopak mezi hrozbami se objevuje, že služby jsou negarantované, hrozí utopení se v informacích, jsou náročné na přípravu učitele, je zde jazyková bariéra (většina jich je pouze v angličtině) a jsou ohrožena autorská práva.

Perspektivy

Další otázky se týkaly dojmů z workshopu a celkově názorů na použitelnost Webu 2.0 ve vzdělávání. S velkým zájmem se setkaly nástroje na vybírání klipů z webových stránek a jejich správu (sdílení, blogování) – Clipmarks. Rovněž anotační služby (Diigo) se jeví některým účastníků jako zajímavé, některým workshop rozšířil obzory o funkcionalitu služeb Google Docs & Spreadsheets, jako např. export do PDF. Jako zajímavé byly dále zmiňovány funkce kalendáře Google a Slideshare.

Jako nejperspektivnější k okamžitému využití ve výuce vidí účastníci Google Docs & Spreadsheet (jako alternativa k MS Office, OpenOffice), dále pak opět službu Clipmarks a fotogalerie. Ze služeb vytvářejících typické „social-networks“ byly zmiňovány jen Google Groups. V praktickém životě (mimo školu) plánují účastníci nově využít hlavně služby Google (explicitně kalendář a D & S) – paradoxně tedy užší škálu než ve škole.

Zajímavé bylo rovněž vidění mezer v použitelnosti Webu 2.0 ve výuce. Za slabiny se považují chybějící lokalizace do češtiny, nutnost vysokorychlostního připojení, chybějící služby pro školy a tematické vyhledávání, resp. odkazy.

Pokud se týká dalšího vzdělávání a osvěty, účastníci by uvítali semináře, workshopy, informace o pokrocích a popularizační články v češtině, jakož i podrobnější seznámení s jednotlivými službami a seznamy výukových zdrojů.

Zachytil a zpracoval Tomáš Pitner, 2. května 2007